Pekařské začátky

Minule jste se stručně dozvěděli o mém převratu na pracovním poli a skutečnosti, že se ”půjdu učit na pekařku”. Dnes mám za sebou první studijní měsíc, takže sem s prvními dojmy 😊

V prvé řadě je potřeba říct, že se nejedná o žádný rekvalifikační kurz, nýbrž o plnohodnotný dvouletý středoškolský výuční obor pekař-cukrář zahrnující 180 kreditů, a to jak z praktických, tak i z teoretických předmětů. Má forma studia je ovšem večerní, takže zahrnuje určité specifika a hodí se tak právě pro lidi, kteří například před den chodí do práce. Výuka je od pondělí do čtvrtka oficiálně od 16 do 21 hodin, ale zatím jsme vždy končili krapet dřív. Myslím ale, že až začneme s náročnějším pečením, večery se snadno můžou natáhnout.

Teoretické předměty v případě nás, “večerních” studentů, probíhají většinou formou samostudia. Celkem se jedná o 16 kurzů za celkem 35 kreditů. Seznam čítá např finštinu (v mém případe pro cizince), angličtinu, umění, digitální dovednosti, matiku, fyziku a chemii, společenský základ, podnikání nebo tělocvik. Oujéé návrat na základku! 😀

Je na každém z nás domluvit si individuálně s každým učitelem, jak jeho předmět budeme plnit. V naší skupině dvaceti studentů je spousta takových, kteří absolvovali finské gymnázium nebo i vysokou školu. Pokud jejich diplomy nejsou starší než 5 let (v případě gymnázia 15 let), teoretické předměty se jim většinou automaticky uznají, takže si tuto část ušetří. Pak je ve skupině část lidí přistěhovalců, jako jsem já, jejichž diplomy či školní výkazy nejdou přímo uznat. Pokud však člověk má vědomosti například z matiky či angličtiny, může se s vyučujícím domluvit, že dorazí pouze na test a nemusí absolvovat žádnou výuku. Já takhle absolvovala minulý týden právě tu angličtinu, kde krátký pohovor na obecná témata stačil k získání tří kreditů. Některé předměty však vyžadují práce mnohem víc. Například nad jedním kurzem společenskovědního základu jsem strávila o hodně víc času plněním různých úkolů z oblasti práva, mediální gramotnosti, záležitostí kolem hypoték a půjček, investování, voleb či plánování domácího rozpočtu. Na dvoukreditový předmět jsem teda tolik práce a tak obšírné spektrum témat nečekala, ale na druhou stranu proč ne, jsou to všechno věci, co se do života hodí.

Tolik k teorii. A pak je samozřejmě to hlavní, co vás nejvíc zajímá, čili pečení samotné. Na to připadá zbývajících 145 kreditů. Velká část probíhá tak, že pár týdnů pečeme ve škole a pak zamíříme zkušenosti zúročit přímo někam do pekárny na neplacenou praxi. Po pár týdnech praxe se na nás přijde do práce podívat náš učitel a ohodnotí naše dovednosti přímo na place a tím uzavře celý teoretický předmět. Takže velká orientace na pracovní život. První taková praxe mě čeká hned v lednu. Už se moc těším! Je to taková malá pekárna s dlouhou historií ne tak daleko od centra Helsinek. Teď nezbývá než doufat, že do plánů neblahým způsobem nezasáhne korona 😛

Za studium musíme splnit tři povinné praxe a pak ještě další v závislosti na volitelných předmětech.  Jako volitelný předmět si člověk může zvolit například práci v prodejně pekárny, balení výrobků a rozvoz, podnikání, specializované cukrářské práce nebo lze absolvovat i mezinárodní stáž. Celkově mám z toho všecho skvělý pocit, protože člověk má do velké míry flexibilitu v tom, jak a kde studium absolvuje a pokud se opravdu chce naučit hodně věcí, má možnost se domluvit s učitelem či s nějakým zaměstnavatelem na různých projektech. Je super, že na teoretických předmětech nemusím sedět, ale můžu si je svým tempem plnit doma, odevzdávat úkoly a přijít jen na zkoušku. Učitelé působí velmi příjemně a hlavně jsou to odborníci na slovo vzatí, od nichž se toho člověk naučí opravdu moc.

Zkrátka po prvním měsíci mám pocit, že bláznivé rozhodnutí opustit teplé a dobře placené místečko v kanclu za vidinou práce, která mě možná bude, ale stejně tak i možná nebude bavit, bylo rozhodně správné. Teď je samozřejmě ještě brzo na vyvozování převratných závěrů, ale i tak jsem nadšená z toho, že se učím nové věci, pracuju rukama, vidím (a chutnám) po každém dnu hmatatelné výsledky práce. A taky z toho, že po roce a půl na “mateřské” mám konečně i další věci na práci a jiný život, než ten v roli matky 😉

A co vás zajisté taky zajímá je, z čeho jako teda žijeme, když chlap je doma s dítětem a já ve škole???? 😀 Inu, do detailů tu zabíhat nebudu, ale aspoň nastíním, že ve finsku má student, který nevydělává, nárok na podporu ve výši kolem 250 eur, pokud je rodičem, tak o stovku víc. Husté, školné se tu neplatí, a stát ještě platí mně za to, že studuju. Navíc to není nijak omezené věkem. A propo, na studentské slevy máte ve Finsku nárok vždy, když jste studentem “na hlavní poměr”. Věk v tom nehraje roli. No, dále Ville pobírá rodičovský příspěvek. Další část našeho rozpočtu tvoří úspory z dřívějška. A nakonec, páč ani jeden z nás není aktuálně v práci, máme nárok na solidní příspěvek na bydlení, který pokryje překvapivě velkou část nájmu.  V kombinaci s miniaturním bydlením, absencí auta a šetřivým způsobem života tohle na žití stačí. Navíc to není na věky, ale počítám s tím, že nějaké peníze za nedlouho taky začnu i vydělávat 😊

Takže chvála finskému blahobytu a vzhůru za sny a novými dovednostmi. V dnešní době a hlavně v budoucnosti těžko lidi budou dělat stejnou práci celý život, takže more is more a co se v “mládí” naučíš, pak jako když najdeš, nebo jak to bylo 😉

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s