S větrem o závod

Lidi se mě vždy v tomhle období vyptávají, jak si tu užíváme sněhu a jak tady tu sibérii zvládáme. Loni a předloni se i celkem trefili, sněhu a mrazu bylo až až a z běžek a lyží se stávalo málem nedostatkové zboží. Letos ovšem chyba lávky! Místo zimních radovánek si užíváme už čtvrtý měsíc bláta, deště a vichru a po sněhu není na jihu Finska ani památky (jihem myslím 400 kilometrový pás od Helsinek na sever) . Prostě nekonečný listopad, to je skoro jako výhra v loterii! Ale tak třeba tahle bezsněžná zima prorokuje brzké jaro a je fakt, že kosi už si ty svoje písně hodně dávají 😊

Je ovšem velmi zarážející, že náš Emil, napůl Fin, zatím se sněhem přišel do kontaktu pouze jednou, minulý víkend u babičky, která bydlí přece jen krapet severněji. V neděli napadly celé dva centimetry, tak si mohl vzácnou chladivou hmotu aspoň osahat. Snad příští zima bude vydařenější a dostane se třeba i na ty běžky. Jinak ve Finsku samozřejmě sníh byl i letos, ale hodně na severu. Tam se zase pod rekordní sněhovou zátěží lámaly stromy a elektrická vedení. Trocha vyváženosti by rozhodně nebyla na škodu.

Každopádně se nám minulý víkend právě u tchýně poštěstilo to, na co jsem čekala dlouhá léta. Pár nocí s poctivými mrazy kolem -12 bez sněhu, co to může znamenat? Samozřejmě bruslení! A to ne jen tak ledajaké, někde na titěrném kluzišti, ale pořádně na zamrzlém jezeře 😊 Kilometrů můžete najet nespočet. Brusle mě sice na začátku dost neposlouchaly, což mému soupeřivé nátuře nedělalo dobře (nesnesu pomyšlení, že mě Finové hodí do škatulky cizinců, co na bruslích v životě nestáli a jim samotným se nemůžou rovnat 😀 Ovšem vzhledem k mému původu ze země, kde se ještě donedávna hrával dobrý hokej.. Já, kterou bruslit naučil sám hokejový trenér Zdenek Miklas, však musím na ledě obstát, no ne?? :D) Naštěstí se vždy počáteční nešikovnost a nezvyk dá svést na tupé brusle, které naposledy někdo brousil v roce raz dva 😉

No byla to prostě děsná romantika v zimní krajině, slunce nad hlavou, vítr ve vlasech a pocit naprosté volnosti. Takových momentů se člověk v hektice všedních dní s malým dítětem naučí opravdu užívat. Takže zde trochu fotodokumentace z celé akce.

P.S. Nováčky na otevřeném ledě překvapí, jak hlučný led umí být. Když na něj přes den svítí slunce, vlivem změny teploty led praská a vydává opravdu zajímavé zvuky. Hlasité BLOM, chvíli ticho, a pak zas. Za chvíli si na to zvyknete, ale na začátku mi z toho celkem běžel mráz po zádech a už už sem se viděla, jak to pode mnou za chvíli proboří.. Ale jezdili tam po ledu i se sněhovým skůtrem, který zřejmě váží krapet víc než já, a všecko v cajku, tak očividně led byl silný dost;)

dav

dav

dav

dav

dav

dav

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s