Bodom trail a finská svatba

Do minulého víkendu se nám vešly hned dvě větší události.  V sobotu 5. května dopoledne jsem absolvovala svůj první trail runningový závod v Espoo kolem jezera Bodom. Fanouškům metalu už svítá – jezero Bodom je nechvalně známé případem z roku 1960, kdy neznámý vrah v lese na břehu jezera zavraždil tři ve stanu spící osoby na výletě. Čtvrtý výletník tehdy vyvázl s četnými zraněními na hlavě a o 45 let později se sám stal podezřelým, ale nakonec byl viny zproštěn. Aspoň tady si ve zkratce můžete přečíst co a jak https://cs.wikipedia.org/wiki/Bodomsk%C3%A9_vra%C5%BEdy  No a těmito událostmi se při výběru jména inspirovala finská metalová kapela Children of Bodom. Takže tak k pozadí legendárního jezera. Naštěstí jsme zrovna neměli v plánu u jezera nocovat, nýbrž cílem bylo uběhnout v okolních lesích 12 km (ve Villeho případě 21), užít si výběh v jarní přírodě a navíc zkusit něco jiného, než se pachtit mezi tisíci dalšími běžci na asfaltu.

Už v lednu jsem tady na blogu podstatu trail runningu zmiňovala. Běžíte lesem, takže musíte dávat dobrý pozor, kam šlapete. Neustálé stoupání a klesání, kořeny, kameny a skaliska pod nohama, podmáčený severský terén – to vše dělá z výběhu diametrálně odlišný zážitek v porovnání s tím, když si jdete zaběhat například v Praze na Náplavce 😉 U mě lesní pobíhání láska na první pohled 😊  Musím říct, že i atmosféra na závodě byla dost jiná, než na co jsem byla zvyklá z předchozích absolvovaných městských půlmaratonů. Tak například lidi do kopců úplně v klidu šli! Nebo si u běhu normálně povídali. I kdybych kdovíjak chtěla honit čas, na úzké lesní pěšince prostě běžci musí jít jeden za druhým a předbíhání je pak kolikrát dost obtížný proces. Takže prostě běžíte na pohodu, občas se zastavíte, napijete, šoupnete do sebe nějaký ten energetický gel a jedete dál… Žádné jazyky až na vestě, pachuť krve v krku a trauma z toho, že vás neustále někdo předbíhá. Snad poprvé závod, který jsem si opravdu užila. Navíc se říká, že běhat v lese zvládnou i ti, jejichž klouby se asfaltu brání. Měkčí lesní terén totiž nárazy tlumí lépe a tempo prostě musíte zmírnit, takže riziko všelijakých úrazů a bolestí z příliš rychlého běhání klesá. Samozřejmě hodlám dál běhat i na asfaltu, ale lesní běh, ten, ten je pro mě v tuhle chvíli number one.

dav

 

dav

dav

dav

dav

No a po závodu jsme se celí zpocení a zabahnění přesunuli 200 km do Taavetti, kde nás čekaly onačejší radovánky. Villeho kamarád se totiž ženil, takže z tenisek obalených bahnem šup šup do lodiček a na svatbu 😊 Často se mě ptáte, jaká že ta finská svatba je. Zatím jsem jich absolvovala jenom dvě, ale i s tímto základem se dá pracovat a něco z něj vyvodit. Finská svatba ale dost podobná té, jak ji známe v Česku, takže nějaké extrémy v sauně apod. nečekejte. Typicky se obřad koná odpoledne a může být civilní nebo v kostele. Po té normálně následuje přesun na místo oslavy, přípitek (většinou něco šumivého), jídlo (vždy formou bufetu alá naberte si co chcete a kolik chcete) a káva s dortem. Co se týče doprovodného programu, většinou nechybí únos nevěsty a její vykoupení tím, že ženich plní různé úkoly před svatebním obecenstvem (na sobotní svatbě však byla unesena ženichova tchýně a musím říct, že ženich nezaváhal ani na chvilku, jestli ji má osvobodit nebo ne 😉 :D). Dál se promítají fotky obou novomanželů z dětství, příbuzní mají proslovy, nevěsta hází kytici. Také do programu většinou patří fotky či video z rozluček se svobodou, pokud se něco takového konalo. V tomto případě jsem mohla zhlédnout video z ženichova tandemového seskoku, který mu jeho kamarádi v čele s mým mužem přichystali jako rozlučkové překvápko… už se nemůžu dočkat vlastního seskoku, do kterého zbývá míň než týden 😛 !  No a pak také na svatbě nechybí živá hudba a tanec. Jen mi přijde, že finské svatby nejsou ani zdaleka tak bujaré jako ty moravské a navíc jsem jednou byla na takové svatbě, kde tvrdý alkohol došel v deset hodin večer 😀 Inu, to by se na Valašsku bralo jako faux pais, ale ve Finlandii to zas až tak nikomu nevadilo. Kolem dvanácté hodiny se pak velká většina hostů včetně nás začali sbírat domů. Takže párty až do rána to zrovna nebyla, ale v mém stádiu únavy z běžeckého dne mi tento harmonogram naprosto vyhovoval 😉.

dav

Takže běhu a svatbám zdar 😊

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s