Den nezávislosti 6.12.2017

Tak je to za námi a nakonec to ani tak nebolelo 🙂 Myslím tím samozřejmě narozeninovou párty stoletého Finska.

Oslavy započaly už v úterý 5.12 večer, kdy prezident Sauli Niinistö (jasný kandidát na vítěze prezidentských voleb příští rok, viz poslední fotka dole) pronesl na přístavním tržišti Kauppatori před prezidentským palácem krátkou řeč a děti a omladina tam vyvěsili sto finských vlajek. Od tohoto okamžiku Finsko zachvátilo modrobílé šílenství. Modrá kam se podíváš – všechny významnější stavby se zahalily do modrého světla, vlajka na každém roku, základním stavebním kamenem menu ve všech seriozních restauracích se staly (aspon myslím) borůvky na milion způsobů, dekorace bez modré neměla šanci. Také na sociálních mediích bylo téměř nemožné narazit na něco jiného než tématiku SUOMI100. Procházkou po vánočních trzích na Senátním náměstí před (modře nasvícenou) katedrálou naše účast na oslavách pro tento den skončila, jelikož jsme dali přednost naší úterní sauně a poklidu domova.

dav

dav

dav

dav

Ve středu 6.12 program pokračoval hned od rána. V Kuopiu, městečku nacházejícím se nedaleko pověstné Heikkiho jahodové plantáže v Rautalampi, kde se v dobách nedávno minulých hrbila záda nejednoho českého brigádníka, proběhla dopoledne vojenská přehlídka, kterou na místě sledovalo dvacet tisíc diváků.

Politické elity i běžní smrtelníci se po celém Finsku vydali na hřbitovy uctít památku padlých v boji za finskou samostatnosti. Navíc na břehu zálivu v Töölö vyrostla tato instalace v podobě tunelu, ve kterém se promítají jména všech padlých v druhé světové válce. Seznam čítá kolem 90 tisíc obětí a ve středu 6.12 byl tento skoro nekonečný proud jmen k vidění i v televizi – trvalo kolem šesti hodin, než se dostalo na všechny. Já se k tunelu vyrazila proběhnout, ale přes den byl ke vší smůle zavřený, takže do něj musím zavítat později – přístupný bude do 10. ledna.

dav

Naši domácnost pak ovládlo šílenství sportovní. Od rána byly v televizi k vidění různé dokumenty o postavách z finské sportovní historie. Tudíž jsem měla možnost dozvědět se něco o fotbalovém králi Jarim Litmanenovi, nejlepším finském fotbalistovi všech dob, vítězi ligy mistrů s Ajaxem Amsterdam za rok 1995. Takže očividně ve Finsku někdo někdy i uměl hrát fotbal 😉 Následoval dokument o čtyřnásobně zlatém olympijském běžci Lasse Virénovi, proslulém mimo jiném závodu na 10 000 metrů na olympiádě v Mnichově v roce 1972, kde navzdory pádu v polovině závodu doběhl do cíle první. Ville si samozřejmě televizní program nemohl vynachválit, že ano 🙂 Zlatým hřebem se ovšem nestalo nic jiného než sestřih nejlepších okamžiků z finských zápasů na hokejovém mistrovství světa v roce 1995 😀 Finsko totiž turnaj nejen že vyhrálo, ale navíc ve finále rozdrtili Švédy výsledkem 4:1, což samozřejmě představuje úspěch tak fenomenální, že je nutné si ho v televizi každoročně na den nezávislosti připomínat! Útočná formace Saku Koivu – Ville Peltonen – Jere Lehtinen se navíc zapsala do historie pod názvem Tupu – Hupu – Lupu, v české verzi Kulík, Dulík a Bubík z Příběhů z Kačerova od Walta Disneyho :D. Toto prostě musíte vědět, pokud chcete, aby vás v této zemi brali vážně! (O MS 95 mimochodem na Vánoce přichází do kin celý FILM!! trailer ke zhlédnutí zde https://www.youtube.com/watch?v=AUlP8Sgzzk0 ).

Po snůšce sportu pochopitelně přišel Neznámý voják, verze z roku 1955. O této záležitosti jsem už psala dříve tady: https://podseverkou.com/2017/11/05/filmova-udalost-roku-neznamy-vojak/.

Abychom celý den neproseděli u televize, následovala procházka ve městě a nasávání atmosféry před vypuknutím největší společenské události roku – slavnosti na Hradě. To se vám má tak. 6.12 se každý rok v prezidentském paláci pořádá slavnost, na kterou jsou přímo z prezidentské kanceláře pozváni významní představitelé finského politického, sportovního, kulturního, ekonomického a kdovíjakéhoještě života. Letos bylo pozváno 1900 lidí (!) a s nimi VŠEMI si prezidentský pár jeden po druhém potřese pravicí, což v přímém přenosu sleduje doma u obrazovek většina finské populace. Noviny následující den nepíší o ničem jiném, než kdo s kým přišel (a hlavně s kým odešel), kdo měl jaké šaty a kdo komu přišlápnul vlečku. Po úvodním potřásání rukou pak v paláci následuje nějaký ten kulturní program a nějaké to popíjení a samozřejmě afterpárty, tentokrát už v hotelu Kämp. Venku zase program většinou doprovází nějaká ta demonstrace na vyjádření nesouhlasu s tímto plýtváním peněz z kapes daňových poplatníků.

dav

dav

Fascinující byl i způsob, jakým se finská nezávislost slavila za hranicemi. Všude po světě se významné stavby a památky rozsvítily do modra – Ježíš v Riu, Koloseum v Římě, ruské kolo ve Vídni, tančící dům v Praze – všechno bylo na modro. Skoro jako by Finsko bylo světovou velmocí, jejíž nezávislost si musí všechny ostatní země připomínat 😊

Celou slávu zakončil v deset večer ohňostroj, jak jinak. Ufff, málo toho všeho nebylo. Každopádně ale nové století je načato a teď už se můžeme pohroužit do adventního klidu a usebrání. Tak vám všem přeju taky poklidné čekání na Vánoce 🙂

dav

dav

2 komentáře: „Den nezávislosti 6.12.2017

  1. Dekuji moc za zajimave cteni hezky to piseš pekně se to čte. A ty fotky jsou super fakt pekne. A taky v předchozím članku nádherná příroda určitě se tam jednou podívám. Přeju jestě plno takových zážitku zdravím mamka

    To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s