V lesích kolem Mäntyharju

O víkendu jsme absolvovali dvoudenní „maratonský“ vejšlap s krosnama na zádech. 42 kilometrů, 72 tisíc kroků, jeden puchýř na patě. Tím odstartovala naše turistická sezóna! Dnes ráno jsem sice při lezení z postele připomínala spíš revmatickou důchodkyni, ale na duši byl výlet hotovým balzámem. Za dva dny jsme v lesích potkali lidí všeho všudy asi tak deset. Ideální na odpočinek od městského odéru a faktur na pracovním stole.

dav

Přírodu tady ve Finsku samozřejmě nemusíte dlouho hledat. V mém případě stačí vylézt před barák a málem mě spolkne centrální park, který uhlazený parčík s vysekanou trávou a lavičkami neviděl ani z rychlíku. Sama pro sebe ho potajmu nazývám lesem, i když do typicky finské, podmáčené, neprostupné a komáry se hemžící džungle má taky ještě daleko. No ale chtěla jsem tím říct, že i když je tu příroda na každém kroku, tak proč si občas neudělat výlet někam za humna.

 Na téma finských přírodních zajímavostí by se dalo řečnit hodiny a hodiny, na což při dnešní únavě nejsem tak úplně stavěná. S oteplením a zakoupením nového stanu se ale dá očekávat, že seznámení s dalšími místy bude tady na blogu v dohledné době následovat 😀

No tak ale zpět ke včerejšku. Dvě hodiny vlakem od Helsinek směrem na severovýchod se nachází městečko Mäntyharju, odkud se dá po značených stezkách vyrazit do 30 km vzdáleného národního parku Repovesi, a to jak pěšky, tak na horském kole.

Trasu si můžete prohlédnout a výlet naplánovat tady: http://www.mantyharju-repovesi.com/en/map#patikointi

 Po cestě se zhruba co pět kilometrů nachází odpočívadlo v podobě přístřešku s ohništěm, naštípaným dřevem, popelnicí a záchodem. Zeleně a vodních ploch všude kolem dostatek, značení stezek výborné (asi každých 5 metrů, což už zaručovalo, že jsem špatně chtěla odbočit jenom dvakrát), klid a ticho přímo fantastické. Našim cílem se stalo tábořiště u jezírka Matkoslampi, ale pokud má člověk k dispozici více času, dá se pokračovat přímo do národního parku, tam si například půjčit kánoe a brázdit vodní plochy na ní.

Jelikož nejsem dnes zrovna nejčerstvější, asi nechám promlouvat fotky. Jednu věc ale musím vyzdvihnout. Po celodenní túře v lesích vám v cíli neudělá nic větší radost než…samozřejmě SAUNA 😀  Takže náš cíl byl vlastně už dopředu nastavený podle toho, abychom se po obligátní klobásce z ohně mohli řádně osaunovat, umýt v jezeře. Eňo ňuňo!

davdavdav

Pro zastřešené odpočívadlo, kde se dá přenocovat, a které je k dispozici volně všem, kdo se pohybují v přírodě, se užívá ve finštině výraz LAAVU. K vybavení kromě ohniště a dříví patří většinou i nějaké ty propriety pro uvaření vody, přípravu jídla a návštěvní kniha. Laavu u Matkoslampi však disponuje nejen nejvíc cool saunou, ale třeba i solárním panelem, ze kterého si můžete dobít mobil!

dav

Někdy přístřešek může být i „uzavíratelný“, a oheň se dá rozdělat přímo vevnitř. Takovému se pak říká KOTA. Pro zimní turistiku ideální 🙂

davdav

Taky mně nikdy nepřestane fascinovat luxus ve finských lesních kadibudkách. Papír nechyběl na naší trase ani v jedné. Čistota předpisová. Po vykonání potřeby vhoďte do díry hrst rašeliny a někdo si pak pohnojí vzniklým kompostem rajčata. Jednička s hvězdičkou.

dav

davdavdavdav

1 komentář: „V lesích kolem Mäntyharju

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s